Vítáme Vás, můžete se vytvořit účet. 5r175r

Cart 1b5x23

product (empty)

Košík je prázdný

' + (data.cname!='Nezařazeno' && data.cname!='Nezařazené' ? '

'+data.cname+'

' : '') + '

'; }, parse: function(data) { var mytab = new Array(); for (var i = 0; i < data.length; i++) mytab[mytab.length] = { data: data[i], value: data[i].pname }; return mytab; }, extraParams: { ajaxSearch: 1, id_lang: 6 } } ) .result(function(event, data, formatted) { $('#search_query_top').val(data.pname); document.location.href = data.product_link; }) }); // ]]>

Termín obdržení zásilky
Česká pošta	Pátek 13.06
PPL	Pátek 13.06
Osobní odběr	Pondělí 16.06
Termíny jsou pouze orientační a mohou se lišit podle zvoleného typu platby. O Průběhu zásilky Vás budeme informovat e-mailem.
Při nákupu většího množství produktů negarantujeme dodání do zobrazeného data

Historie šílenství v době klasicismu 2i1860

21 %

440 Kč 555 Kč

Zboží skladem, ihned k odeslaní

Pokud objednám nyní, kdy zboží dostanu

Sleva až 70% u třetiny knih

Popis knihy

Foucaultova disertační práce Historie šílenství je prvním z jeho velkých „archeologických“ spisů. Jejím tématem je způsob, jakým byl v moderních evropských dějinách pojímán fenomén šílenství. Foucault zde analyzuje – počínaje tím, co označuje jako „velké uvěznění“ – několik historických konstelací, které v nejrůznějších kontextech charakterizovaly vztah západní kultury k postavě šílence. Šílenství je zde spíše než jako biologický či medicínský fakt analyzováno jako kulturní jev, jehož tvářnost se v moderní době pozoruhodně proměňovala od epochy k epoše. Foucault se sice od tohoto textu později do jisté míry distancoval, pro nás je ovšem podstatné, že Historie šílenství nese všechny charakteristické rysy Foucaultova raného myšlení: diskontinuitní pojetí dějin, tendenci uvažovat o dějinách spíše se zřetelem k prostoru než k času, a také jistý estetizující rozměr, zcela zjevně patrný zvláště na posledních stránkách knihy, kde Foucault uvádí šílenství do vztahu k literatuře s pomocí pojmu „absence díla“. Nezkrácené původní vydání, které je zde v českém překladu publikováno poprvé, rovněž obsahuje pasáž o Descartesovi a o vztahu mezi myslícím subjektem a možností šílenství. Právě tato pasáž díky pozdější reakci z pera Jacquese Derridy (a následné ostré Foucaultově odpovědi) zavdala podnět k jedné z nejslavnějších filosofických polemik 20. století.